Náš příběh
Začalo to tím, co v Brně a Olomouci zná skoro každý: skrolování facebookových skupin do noci, deset zpráv bez odpovědi a prohlídky bytů, kde poslední rekonstrukce proběhla někdy za minulého režimu. Na kolej se ti nechce, na celý byt nemáš s kým — a nikdo se tě neptá, jak vlastně chceš bydlet.
Na podzim 2025 jsme se poprvé ozvali na Instagramu: „Ahoj, jsme Spolubydlim. Nejsme realitka — jsme parta mladých lidí, co věří, že domov má být víc než jen místo na přespání.“ Od té doby se změnil hlavně počet adres. Pořád platí, že děláme byty, ve kterých se dá bydlet od prvního dne, ne jen přespávat mezi zkouškami.
Moderní spolubydlení je pro nás o třech věcech: svobodě, jedné fixní ceně se vším všudy a nulových starostech s provozem bytu. Máš svůj vlastní pokoj, který nikomu nedáváš, a k tomu společnou kuchyň, kde potkáš lidi, když se ti chce. Spolubydlící vybíráme sami a pečlivě — na tom, jestli si v bytě sednete, stojí celý nápad.
Byty vybíráme, rekonstruujeme a spravujeme sami. V Brně je to třeba vila Chateau Ema na Antonína Procházky, kde má každé patro vlastní společné prostory a k tomu je zahrada; v Olomouci najdeš naše byty na Sportovní, Komenského nebo Kateřinské. Všechny jsou po rekonstrukci a plně vybavené — od pračky a sušičky po myčku a filtr na vodu — takže se stěhuješ s kufrem, ne s nábytkem.
Dneska bydlí ve čtyřiadvaceti našich bytech v Brně a Olomouci přes 150 lidí. Platí jednu částku, ve které je nájem, energie i wifi, a když se něco rozbije, píšou rovnou Magdě, ne anonymní infolince. A protože nám nejde jen o pronájem, posíláme tipy, co se ve městě děje, a spojujeme lidi, kteří to mají podobně — ať se máš kam vracet, ne kde jen přespat.
